Difference between revisions of "Sibir'"
Sibiryak-04 (розговор | влож) |
Sibiryak-04 (розговор | влож) |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
| − | [[Image:Certioz Sibiri 16 vek.jpg|230px|thumb|Zemepisansko-narodopisannoj | + | [[Image:Certioz Sibiri 16 vek.jpg|230px|thumb|Zemepisansko-narodopisannoj czertiorz Sibiri-toj na 16 vek]] |
[[Image:Sibirj.png|230px|thumb|Čertiož Sibiri v supoje [[Rosseja|Fedejacyji Rossejskoj]]]] | [[Image:Sibirj.png|230px|thumb|Čertiož Sibiri v supoje [[Rosseja|Fedejacyji Rossejskoj]]]] | ||
| − | '''Sibirj''' — | + | '''Sibirj''' — kliaszszuczoj [[zemepisanne|zemepisannoj]] kraj na polunocze [[Azija|Aziji]]-toj. Na glubniku jimat ruberz [[Vuraljskoj kamenj|Kamenem]]-tem, na vozhodu — [[Tihoj dalaj|Tihim dalajem]], na polunocze — [[Polunosznoj dalaj|Sibirkim dalajem]], a na sonopioku vodnokelevoj ruberz-tot ukazatj ji nezia, bo na jetu kodolu dorodno sporoviszszov dyk. V naszenski deni sonopiosznoj ruberz szszytatsa derrzavnoj ruberz [[Rosseja|Fedejacyji Rossejskoj]], odnako jeszszoo sto godov vsad za Sibirj szszytali ji [[Kazahstan]] s [[Kirgizija|Kirgizijoj]]. Byla zajimkovana [[Rossejsko carsvo|Rossejskim carsvom]] v 16-18 vekah. |
| − | Delitsa na [[Glubinna Sibirj|Glubinnu]] da na [[Vozhodna Sibirj|Vozhodnu]]. | + | Delitsa na [[Glubinna Sibirj|Glubinnu]] da na [[Vozhodna Sibirj|Vozhodnu]]. Jeszszo vyvodiut [[Poludniova Sibirj|Sonopiosznu Sibirj]] (kamniny na sonopioku), [[Polunoszno-Vozhodna Sibirj|Polunoszno-Vozhodnu Sibirj]], [[Voseriodnia Sibirj|Oseriodniu Sibirj]] da [[Sibirskoj Daljnoj Vozhod|Daljnovozhodnu Sibirj]] (sibirski postatj [[Daljnoj Vozhod|Daljnovo Vozhodu]]-tovo). |
| − | Talmaj | + | Talmaj jejnosznoj — 13,1 mln tju kl. Na 2021 naseljsva bylo 37 457 480 liudiov. |
Revision as of 11:43, 23 Берьозозола 2022
Sibirj — kliaszszuczoj zemepisannoj kraj na polunocze Aziji-toj. Na glubniku jimat ruberz Kamenem-tem, na vozhodu — Tihim dalajem, na polunocze — Sibirkim dalajem, a na sonopioku vodnokelevoj ruberz-tot ukazatj ji nezia, bo na jetu kodolu dorodno sporoviszszov dyk. V naszenski deni sonopiosznoj ruberz szszytatsa derrzavnoj ruberz Fedejacyji Rossejskoj, odnako jeszszoo sto godov vsad za Sibirj szszytali ji Kazahstan s Kirgizijoj. Byla zajimkovana Rossejskim carsvom v 16-18 vekah.
Delitsa na Glubinnu da na Vozhodnu. Jeszszo vyvodiut Sonopiosznu Sibirj (kamniny na sonopioku), Polunoszno-Vozhodnu Sibirj, Oseriodniu Sibirj da Daljnovozhodnu Sibirj (sibirski postatj Daljnovo Vozhodu-tovo).
Talmaj jejnosznoj — 13,1 mln tju kl. Na 2021 naseljsva bylo 37 457 480 liudiov.